James Bond Casyno Royale
Česká premiéra 16. listopadu. 2006
Režie: Martin Campbell
Hrají: Daniel Craig (James Bond), Judi Dench („M“), Cécile De France (Eva Green)
Scénář: Neal Purvis, Robert Wade (podle námětu Iana Fleminga)
Kamera: Phil Meheux
Hudba: David Arnold
PRÁSK! Zatímco padouch nesoucí důležitou
informaci se elegantně protáhl úzkým oknem, agent Jejího Veličenstva
při pronásledování dřevěnou zeď neohroženě doslova probořil. Zběsilá
honička v ulicích bahamského přístavu, kde nechybí skákání po jeřábech,
běh po střechách nebo přestřelka jeden proti stu spěje do svého konce.
Bond je zase o něco blíže svému cíli…
Tato scéna ideálně dokumentuje, jaký nový Bond - v pořadí už
jedenadvacátý, ale poprvé v podání Daniela Craiga - ve skutečnosti je.
Drsnější, přímočařejší, méně elegantní a obyčejnější než kdy dříve.
Restart série, kterou tvůrci po předchozí bondovce provedli, je
radikálnější než kdokoliv čekal a nesoustředil se jen na novou hereckou
tvář. Zatímco Dnes neumírej svými vymakanými technologiemi jako neviditelné auto nebo satelit s obřím laserem balancovalo na hranici sci-fi, Casino Royale vedle něj působí jako "levná německá televizní kriminálka". Natáčená v Čechách.
Casino Royale je první knihou, kterou spisovatel Ian Fleming
představil svého hrdinu, britského agenta Jamese Bonda, a producenti i
přes zásadní chronologickou berli (studená válka je dávno pryč)
neváhali učňovská léta 007 zúročit. V novém Bondovi se tak svému
řemeslu hlavní hrdina teprve učí a většinu později (resp.
dříve) specifických znaků, jako popíjení martini s vodkou, jízda Aston
Martinem či záliba v krásných ženách, v něm teprve doutná.
Jediné, co ho od začátku provázelo, je záliba v karetních hrách, a
proto je také Bond i přes značný nesouhlas své nadřízené „M“ nasazen po
pátrání na vlastní pěst do turnaje, kde zločinec Le Chiffre hodlá
získat peníze na své další plány. Vrcholem filmového Casina Royale tak
není nějaká ultimativní akční scéna, kde si to podle pravidel Bond
vyřídí nejdříve s celým zločineckým gangem, pak s padouchovým bouchačem
a nakonec (se suchou hláškou) i s arcilotrem samotným, ale prostě a
jednoduše – karetní hra.
A zde padá poprvé kosa na kámen. Zatímco nový, drsný přístup
můžeme kvitovat s povděkem a snaha posunout Bonda blíže k jeho původním
kořenům je přesně to, co tuto nadčasovou postavu na pěkných pár let
dopředu může nakopnout, úsilí o změnu v každé oblasti tvůrci místy až
nepřirozeně přehánějí. Zapomeňte nejen na flirtovaní s Money Penny či
technické vychytávky od mistra techniky Q, ale také na přímočarý akční
film s jasným začátkem, prostředkem i koncem.
Zatímco tedy v první polovině příjemně civilní akce potěší svým
perfektně zvládnutým tempem, jen co Bond navlékne smoking a usedne ke
karetnímu stolu v Casinu Royale (maskovaný karlovarský hotel Pupp),
tempo padá a nastupují dlouhé minuty nudy. Snaha o osvěžení v podobě
několika soubojů přijde vniveč, protože Bond vzápětí začne zpytovat
svědomí a ponoří se do sebe. Zde podruhé a tentokrát už definitivně
narazí.
Ukázat Bonda jako váhajícího, nejistého slabocha je bezesporu
zajímavým tahem (ostatně ozvláštnit, proč mají agenti tvrdou slupku,
dokázal skvěle konkurenční Jason Bourne), nicméně 44 let filmové
historie jen tak z diváků nespláchnete a experimenty s osobními
pohnutkami Bonda v jeho filmech (V tajné službě Jejího Veličenstva, Povolení zabíjet)
byly vždy krokem stranou. Oživení upadajících filmových sérií
supehrdinů o nový, civilní rozměr se dělí na ty filmy, které
psychologii dovedly umně namixovat na osvědčený recept (Batman začíná) a které to přehnaly (Hulk). A
Bond přestože nemá comicsový původ, má nesporně tolik unikátních znaků
jasně identifikovatelných v každém filmu, že je musí respektovat.
V závěrů navíc Casino Royale předvede ještě jeden nekalý
trik, a to je napůl otevřený konec, který má diváky nalákat na další
(dnes již odklepnuté) přímé pokračování. Proč série, která přežila
několik generací a přivedla dvacet kompaktních filmů, přichází
s natolik laciným efektem, přestože se o svoje fanoušky bát nemusí?
Diváci přece půjdou na další bondovku bez ohledu na to, že nenavazuje,
tak proč rozložit kompletní zážitek do dvou filmů?
Z minulých odstavců se může zdát, že Casino Royale je
prohrou na všech frontách. To rozhodně není. Nabízí i mnoho dobrých a
také několik skvělých bodů a momentů. Režisér Martin Campbell nezapře
profesionální ruku především v akčních scénách a pro české diváky je tu
schovano několik zajímavých pomrknutí (Pendolino, pražské letiště
maskované jako Miami atd.). Tím nejpříjemnějším překvapením je
však Daniel Craig, kterého chtěli sice fanoušci po ohlášení obsazení
málem upalovat (autora recenze nevyjímaje), ale po pár minutách
poznáte, že se pro nového Bonda – tedy drsného, cynického a (zatím)
neelegantního agenta – hodí přímo ideálně. Pokud se v něčem podařil
tenhle restart na výbornou, tak je to právě tady.
Ostatní postavy zůstávají v jeho stínu a Craig tak s nedotaženým
scénářem musí bojovat sám. A je dobře vidět, že když dojde na dobře
známé bondovské propriety, jako třeba pití martini s vodkou (zde
rozšířené o přitažlivý motiv „jak to všechno vzniklo“), cítí se jako
doma. Nezbývá mu než popřát, aby do dalšího dobrodružství dostal od
tvůrců mnohem pevnější půdu pod nohama a Bond tak úspěšně dokončil
transformaci od superhrdiny k drsňákovi. Zatím má za sebou jen
poněkud bolestný porod.
Přístě více promíchat s klasikou a méně protřepat
Komentáře
Přehled komentářů
je to tu nejlepší tohle jsou strašně dobrý stránky a komu se to nelíbí tak ad si prdel políbí
nej
(matej, 29. 1. 2007 21:03)